

Termín „celiakie" pochází z řečtiny a znamená „utrpení ve střevech". Dá se říci, že je to nemoc celkem srozumitelná a je možné ji efektivně léčit. Celiakie, rozklíčována a prvně vědecky popsána v roce 1950, by měla být diagnostikována co nejdříve neboť zanedbání počátku tohoto onemocnění, či jeho chybná léčba, vede ke vzniku jejího chronického stavu a u dětí k jejich zpomalenému (či nesprávnému) vývoji.
Také cukrovka 2. typu se vyskytuje častěji mezi pacienty s celiakií.
Důsledkem celiakie je podvýživa. Zejména u dětí se brzy projevuje nedostatek vitamínu B. Přidruženými nemocemi jsou např. křivice (díky nedostatku vitamínu D, který se rozpouští v tucích) a osteoporóza. Nedostatek vápníku se odrazí ve svalových křečích a ztrátě citlivosti pokožky. Také anémie, poškození jater a nízký obsah bílkovin v krvi se žel podílí na vzniku rakoviny u dospělých celiaků. Je v přímé vazbě na vznik lymfomu a ostatních maligních nádorů, rakoviny zažívacího ústrojí a dalších.
Některé výzkumy navrhují odstranit z jídelníčku i ječmen a oves (pšenice a žito jsou samozřejmostí), i když jejich toxicita nebyla zatím prokázána. Statisticky se intolerance na ječmen projevila u 12% testovaných dětí, nemocných celiakií.
CO JÍST PŘI CELIAKII: Vhodné je pečivo z rýže, kukuřice, jáhel a pohanky. Také komerční cereálie z těchto čtyř obilovin jsou v pořádku. Stejně tak není problém s puffovanými výrobky z nich, včetně i tapioky. Ani margarín či majonéza (v rozumné míře) celiakům neškodí. Pozor však na skryté alergeny (ječný slad, pšenice, žito, ječmen i oves) ve výrobcích, jako jsou náhražky kávy (kávoviny), želatiny, dezerty, polévky či sladkosti. I smažené (obalované) potraviny, párky, hamburgery apod. či omáčky, sirupy krátce vše, kde se jako zahušťovadlo může vyskytovat lepek.
Při léčbě celiakie považujeme za ukončenou léčbu (i za úspěch v této léčbě) pouze to, když se pacient z této nemoci plně uzdraví. Nesprávně se často považuje za úspěch i pouze částečné zlepšení zdravotního stavu pacienta. Pokud však v jeho stravě (nebo celkovém životním stylu) přetrvávají problémy, nejsme ještě u konce ani s léčbou, ani s potřebným experimentováním složení jeho stravy. Pokračujme dále - dle zdravotních doporučení zkušeného lékaře (např. dietologa), až nalezneme takové složení jídelníčku pacienta, že mu přijímaná strava nepůsobí žádné potíže. Snídaně by se měly skládat z celozrnného, bezlepkového pečiva a čerstvého ovoce, obědy pak z bezlepkových obilovin a zeleniny. Večeře by měly být velmi střídmé, brzy servírované. Hlavní složkou by zde měla být dobře uvařená rýže a opět čerstvé nebo sušené ovoce. Také (postupně) vynechávejte na dobu 2 týdnů z vašeho jídelníčku ty potraviny, o kterých máte podezření, že vám způsobují celiakické reakce.
Nejedna rodina, která (zkušebně a na čas) přešla na bezlepkovu dietu spolu se svým nemocným členem zjistila, jak přínosná pro zdraví všech tato změna byla a již na bezlepkové dietě zůstala. Nemocný celiakií musí být hodně opatrný při návštěvě restaurací, lepek se skrývá téměř všude... a i nevinně vyhlížející jídlo mu může najednou způsobit silnou a bolestivou reakci.
Výborným zdrojem složených cukrů (karbohydrátů) jsou pro celiaky banány. Můžeme je použít ve všech formách - čerstvé, sušené, rozmixované spolu s ostatním ovocem na ovocný koktejl, apod. Výborný banánový puding získáte uvařením jáhel a přidáním ananasového džusu právě s rozmixovanými banány.
Když hovoříme o jáhlách, můžeme si připravit jáhlové karbanátky. Smícháme dobře uvařené jáhly s celerem a dle chuti dochutíme bylinkami - např. šalvějí.
Důležité! Obilniny je nutno kvalitně povařit - spíše déle a na mírnějším plameni, pak jsou stravitelnější. V závislosti na tom, o jako obilovinu se jedná, je čas jejich vaření 1 -3hod. Jedině tak se škroby (složené cukry) začnou náležitě štěpit na své jednodušší formy. Pokud používáte kvasnice, tak hotový chléb musí být objemný a suchý, ne uvnitř vlhký a lepivý.
Pevnou stravu postupně zařazujeme do jídelníčku dítěte nejdříve od šesti měsíců věku. Začínáme rozmixovaným ovocem jednou za pět dní. Střídáme je s rozmixovanou zeleninou - červená řepa, mrkev, hrášek. Ještě později, když přidáváme jídlo z obilovin, musí být dobře uvařené a v malém množství. Doporučujeme začínat s jednou polévkovou lžící. Vždy dítěti dáváme jen jeden druh jídla jako doplněk k mateřskému mléku.
Přejeme Vám krásné zkušenosti s objevováním nových a divuplných souvislostí života. Člověk je totiž geniálně vytvořený organismus, kde vše souvisí se vším. A proto se vyplatí poslouchat rady našeho milujícího Stvořitele.
Mudr. Agatha Thrash
Přeloženo s laskavým souhlasem lifestylelaboratory.com