ZiskejZdravi.cz

Rady lékařky - Celiakie utrpení ve střevech

Termín „celiakie" pochází z řečtiny a znamená „utrpení ve střevech". Dá se říci, že je to nemoc celkem srozumitelná a je možné ji efektivně léčit. Celiakie, rozklíčována a prvně vědecky popsána v roce 1950, by měla být diagnostikována co nejdříve neboť zanedbání počátku tohoto onemocnění, či jeho chybná léčba, vede ke vzniku jejího chronického stavu a u dětí k jejich zpomalenému (či nesprávnému) vývoji.

Celiakie postihuje přední část tenkého střeva tak, že jeho vnitřní výstelka reaguje alergicky na lepek a některé další bílkoviny, které vznikají při klíčení pšenice, žita či dalších obilovin. Sliznice tenkého střeva je narušena, její špatnou činností se ztrácejí střevní mikroklky a tím se velmi oslabuje schopnost střeva vstřebávat živiny. Typickými příznaky celiakie jsou únava, časté průjmy, plynatost, křeče v oblasti střev, pokles hmotnosti či nepřibývání na váze u dětí

Celiakie se nejvíce vyskytuje v těch zemích, kde je základní plodinou pšenice, typicky v Británii, Austrálii a USA. Vzácně se objevuje v Africe a v asijských zemích. Nejvíce dětí postižených celiakií jsou buď evropané nebo jejich potomci. V Evropě se celiakie vyskytuje u jednoho ze dvou tisíce obyvatel až u jednoho ze šesti tisíc obyvatel. Výjimkou je západní část Irska, kde je tento poměr alarmujících jeden výskyt na tři sta obyvatel! Vazba na genetické predispozice tamějších obyvatel je zde zřejmá. Celiakie může vzniknout i u více členů jedné rodiny současně, i když zde nebyl žádný výskyt této nemoci v předcházejících generacích.

Hlavní problémovou složkou potravy je při celiakii lepek. Lepek je komplexní, složitá bílkovina, složená ze 4 skupin jednoduchých bílkovin: gliadiny, gluteniny, albuminy a globuliny. Gliadin je alkoholický glutamin, složený ze 40 dalších substancí. Právě zde jsou obsaženy v lepku látky, které jsou toxické pro pacienty s celiakií. Najdeme je v pšenici, ječmeni, žitě a méně v ovsu. Nevyskytují se v rýži, kukuřici, pohance a v jáhlách. Dodnes není s jistotou zjištěno, čím je vlastně způsobena ona toxicita. Existují pro to tři teorie: 1. nedostatek specifických peptidů, podílejících se na štěpení bílkovin enzymy. 2.Imunologické důvody. 3.Předpokládaný nedostatek ve struktuře buněčné membrány vedoucí ke snížení schopnosti buněk propouštět lepek.

Diagnostikovat celiakii je poměrně snadné tím, že vynecháme lepek ze stravy. Výše zmíněné projevy této nemoci rychle mizí - pokud jsme léčbu podchytili v počáteční fázi. Pokud nemocný není dostatečně disciplinovaný, jeho onemocnění se rychle vrací poté, co zkouší znovu jíst potraviny, obsahující lepek. Toto se dotvrzuje biopsií lačníku (části tenkého střeva), kdy odebraný vzorek jasně ukazuje poničenou - a často hlenem potaženou - vnitřní stěnu tenkého střeva. Podobně ničí střevní stěnu i parazit giardia lamblia - symptomy jsou pak podobné celiakii. Také i potravinové intolerance či alergie (např. na kasein v kravském mléku, na sójovou bílkovinu, na citrusy apod.) mají podobný průběh a projevy.

Celiakie je provázena i imunologickými změnami, jako např. zvětšeným výskytem (a tím nevyváženým poměrem) imunoglobulinu typu IgA na úkor typu IgM. Většinou se tato alergická, imunologická reakce rychle vrátí do normálu, když vynecháme lepek ze stravy. To samé platí pro optimalizace funkce fagocytů (bílých krvinek) pohlcovat patogeny, jejichž obraná schopnost organismu bývá celiakií značně snížena. Také je jasně prokázána souvislost mezi celiakií a zvýšenou náchylností ke vzniku astmatu, senné rýmy, různých druhů ekzémů a alergických protilátek.

Celiakie napadá zvláště první přední část tenkého střeva, ta také bývá nejvíce poničena. Pokud stále ještě strava nemocného obsahuje lepek, tento je postupně (i když s těžkostmi) tráven a než natrávenina dosáhne zadní části tenkého střeva (tzv. kyčelník), je již lepek pryč a střevní stěna zde není již drážděna.

Projevy celiakie lze pozorovat již u velmi malých dětí tak, že nepřibývají na váze, špatně rostou, pláčí, mají bolesti bříška a jejich stolice výrazně zapáchá. Když dítě přechází na pevnou stravu je možno zařadit (v rozumné míře) pečivo s lepkem i bez lepku. S jistotou tak rychle zjistíme, zda je právě lepek (a tím i celiakie) problémem dítěte, či nikoliv. Pokud tedy dítě často zvrací, má průjmy, bez nějaké zjevné příčiny nepřibývá či ubývá na váze, je bledé, nemá chuť k jídlu, má nafouklé bříško, chybí mu energie, může se přidružit i vyrážka v ústech, špatně spí, vyrážka na kůži či dokonce vyhřezlé střevo v konečníku..., je třeba neprodleně vyhledat lékaře s podezřením na celiakii.



Také cukrovka 2. typu se vyskytuje častěji mezi pacienty s celiakií.

Důsledkem celiakie je podvýživa. Zejména u dětí se brzy projevuje nedostatek vitamínu B. Přidruženými nemocemi jsou např. křivice (díky nedostatku vitamínu D, který se rozpouští v tucích) a osteoporóza. Nedostatek vápníku se odrazí ve svalových křečích a ztrátě citlivosti pokožky. Také anémie, poškození jater a nízký obsah bílkovin v krvi se žel podílí na vzniku rakoviny u dospělých celiaků. Je v přímé vazbě na vznik lymfomu a ostatních maligních nádorů, rakoviny zažívacího ústrojí a dalších.

Některé výzkumy navrhují odstranit z jídelníčku i ječmen a oves (pšenice a žito jsou samozřejmostí), i když jejich toxicita nebyla zatím prokázána. Statisticky se intolerance na ječmen projevila u 12% testovaných dětí, nemocných celiakií.

CO JÍST PŘI CELIAKII: Vhodné je pečivo z rýže, kukuřice, jáhel a pohanky. Také komerční cereálie z těchto čtyř obilovin jsou v pořádku. Stejně tak není problém s puffovanými výrobky z nich, včetně i tapioky. Ani margarín či majonéza (v rozumné míře) celiakům neškodí. Pozor však na skryté alergeny (ječný slad, pšenice, žito, ječmen i oves) ve výrobcích, jako jsou náhražky kávy (kávoviny), želatiny, dezerty, polévky či sladkosti. I smažené (obalované) potraviny, párky, hamburgery apod. či omáčky, sirupy krátce vše, kde se jako zahušťovadlo může vyskytovat lepek.

Při léčbě celiakie považujeme za ukončenou léčbu (i za úspěch v této léčbě) pouze to, když se pacient z této nemoci plně uzdraví. Nesprávně se často považuje za úspěch i pouze částečné zlepšení zdravotního stavu pacienta. Pokud však v jeho stravě (nebo celkovém životním stylu) přetrvávají problémy, nejsme ještě u konce ani s léčbou, ani s potřebným experimentováním složení jeho stravy. Pokračujme dále - dle zdravotních doporučení zkušeného lékaře (např. dietologa), až nalezneme takové složení jídelníčku pacienta, že mu přijímaná strava nepůsobí žádné potíže. Snídaně by se měly skládat z celozrnného, bezlepkového pečiva a čerstvého ovoce, obědy pak z bezlepkových obilovin a zeleniny. Večeře by měly být velmi střídmé, brzy servírované. Hlavní složkou by zde měla být dobře uvařená rýže a opět čerstvé nebo sušené ovoce. Také (postupně) vynechávejte na dobu 2 týdnů z vašeho jídelníčku ty potraviny, o kterých máte podezření, že vám způsobují celiakické reakce.

Nejedna rodina, která (zkušebně a na čas) přešla na bezlepkovu dietu spolu se svým nemocným členem zjistila, jak přínosná pro zdraví všech tato změna byla a již na bezlepkové dietě zůstala. Nemocný celiakií musí být hodně opatrný při návštěvě restaurací, lepek se skrývá téměř všude... a i nevinně vyhlížející jídlo mu může najednou způsobit silnou a bolestivou reakci.

Výborným zdrojem složených cukrů (karbohydrátů) jsou pro celiaky banány. Můžeme je použít ve všech formách - čerstvé, sušené, rozmixované spolu s ostatním ovocem na ovocný koktejl, apod. Výborný banánový puding získáte uvařením jáhel a přidáním ananasového džusu právě s rozmixovanými banány.

Když hovoříme o jáhlách, můžeme si připravit jáhlové karbanátky. Smícháme dobře uvařené jáhly s celerem a dle chuti dochutíme bylinkami - např. šalvějí.

Důležité! Obilniny je nutno kvalitně povařit - spíše déle a na mírnějším plameni, pak jsou stravitelnější. V závislosti na tom, o jako obilovinu se jedná, je čas jejich vaření 1 -3hod. Jedině tak se škroby (složené cukry) začnou náležitě štěpit na své jednodušší formy. Pokud používáte kvasnice, tak hotový chléb musí být objemný a suchý, ne uvnitř vlhký a lepivý.

Pevnou stravu postupně zařazujeme do jídelníčku dítěte nejdříve od šesti měsíců věku. Začínáme rozmixovaným ovocem jednou za pět dní. Střídáme je s rozmixovanou zeleninou - červená řepa, mrkev, hrášek. Ještě později, když přidáváme jídlo z obilovin, musí být dobře uvařené a v malém množství. Doporučujeme začínat s jednou polévkovou lžící. Vždy dítěti dáváme jen jeden druh jídla jako doplněk k mateřskému mléku.

Přejeme Vám krásné zkušenosti s objevováním nových a divuplných souvislostí života. Člověk je totiž geniálně vytvořený organismus, kde vše souvisí se vším. A proto se vyplatí poslouchat rady našeho milujícího Stvořitele.

Mudr. Agatha Thrash

Přeloženo s laskavým souhlasem lifestylelaboratory.com

Eshop - ekodrogerie, byliny, potraviny

Eshop - ekodrogerie, byliny, potraviny

Nemoci - přírodní pomoc nemocným

Nemoci - přírodní pomoc nemocným